Keltský horoskop - Dub

Stručná charakteristika

radostní, silní, vytrvalí a optimističtí, odpovědní, rádi rozhodují. Jejich motto: Chci všechno!

Silné stránky

Jedná se vždy o pozitivně uvažující osoby. Snad se ani nedají srazit na kolena, po každém úderu nabírají ještě víc síly. Lidé, kteří se narodili 21. března, chtějí udávat ráz a být vždy středem dění. Jsou velice temperamentní a činorodí, a to nejen po dvojitém ranním espresu. V popředí jejich zájmu není ani minulost, ani budoucnost, nýbrž jedině přítomnost. Chtějí žít teď a tady, užívat si plnými doušky. Potřebují velkorysé, svobodné okolí, které má skutečně styl, neboť jen tak se cítí skutečně skvěle. Jsou okouzlující a milí.

Slabé stránky

Určitě tím největším problémem osob narozených v dubu je neschopnost stát až někde ve druhé nebo třetí řadě. Mohli bychom tomu říkat i ctižádostivost. Když dub musí ustavičně bojovat o místo na slunci, může se z jeho činorodosti vyvinout bezohlednost a ze zdravého egoismu čirá svéhlavost. Jestliže někdo zpochybňuje jejich úroveň a sebevědomí, velice rychle v tom vidí existenční ohrožení a mohou reagovat dost agresivně. Schopnost sebekritiky nepatří zrovna k jejich největším ctnostem. Naopak. Jen velice těžko přiznávají chyby - a když už, pak se je aspoň snaží bagatelizovat. Vysloveně je láká dobrodružství, což je dalším zdrojem možných problémů.

Na co by si měly dát duby pozor

Nikoli nadarmo je dubu v keltském stromovém horoskopu přidělen pouze jeden den, neboť tak veskrze optimistické, činorodé a robustní lidi nevidíme jen tak. Stejně jako strom potřebuje i člověk dub k optimálnímu vývoji hodně místa, světla a více než jen uspokojení základních potřeb. Dub touží po životě ve velkém stylu (nezaměňovat s velikášstvím nebo povýšenectvím!), a dosáhne-li jej, stává se skutečně markantním zjevem, přímo charismatickou osobností. Toto znamení lze nejvýstižněji popsat přídavnými jmény, jež začínají na "velko": od velkolepého až po velkorysého. Je to znamení opravdu vůdčích osobností, které potřebují úkoly a výzvy a přímo je milují. Vnutíme-li jim roli pouhého vykonavatele rozkazů, propadnou agresivitě anebo duševně chřadnou. Dub nejenže chce do první řady, on do ní také patří. Daří se mu však i v kolektivu. Jedno je však při týmové práci s dubem obzvláště důležité: partneři se mu skutečně musí vyrovnat - být ve svých oborech něčím. Průměr totiž vedle něj neobstojí.

Když se podíváme do dubového lesa, všimneme si ještě něčeho, například jakých podmínek si mladé duby váží nejvíce. Malé stromy se totiž dlouho zdržují pod ochranou velkých, kteří je chrání mohutnými korunami. Tento čas dospívání je velice důležitý; teprve když velký starý strom v jejich sousedství odumře, přijde jejich doba a obsadí uvolněné místo.

Jak jsme se zmínili už na začátku, duby jsou nejrobustnější listnáče a dokážou dočasně vydržet i extrémy, ale nesmí se z toho stát setrvalý stav, neboť v ustavičném boji o přežití přicházejí o svou přirozenou osobnost.