Ovlivňují náš osud břemena z minulosti?
zpět
„Boží mlýny melou pomalu, ale jistě,“ praví jedna lidová moudrost. Je tomu opravdu tak? Je vše, co se nám děje, pouhou náhodou nebo se vše řídí zákonem neměnné spravedlnosti? Doženou nás opravdu naše hříchy jak ze současného života, tak ze životů minulých? Má opravdu každý čin svůj následek? Materialisticky založený člověk to pokládá za náhodu, ten duchovně zaměřený naopak věří, že celý jeho život je řízen zákony a řádem.
Podle prastarých hinduistických mudrců je člověk Bohem obdařen nesmrtelným duchem, který má všechny jeho vlastnosti. Jejich rozvíjení je mu pak umožněno na pozemském světě a záleží pouze na něm, kterým směrem se vydá. Aby se však člověk stal díky těmto vlastnostem moudrým a dokonalým, jako je sám Bůh, potřebuje ne jeden ale mnoho životů. Podle mudrců žije pak člověk životy v různých epochách, a tak dlouho, dokud se nestane tím, k čemu byl stvořen - obrazem Božím.
Celá tato cesta je řízena mnoha zákony a jedním z takových je i Karma – zákon příčiny a následku. Podle ní v životě nedochází k náhodám, náhlým změnám, ale vše má svůj důvod a poté důsledek. Veškeré naše činy, ať už dobré nebo špatné, budou po zásluze odměněny či potrestány. My sami jsme strůjci svého osudu. Vše, co děláme, co si myslíme, cítíme, má kořeny v našich minulých životech a vše se nám vrátí jako bumerang. Pokud je pro nás naše minulost neznámá, je pro nás i současnost a budoucnost velkou hádankou a netušíme, že jsme si ji předurčili již dávno před tím.
Karma je vlastně dluh, břemeno z minulosti, něco, čeho se naše duše snaží zbavit a kvůli čemu se stále vrací na pozemský svět. V době, kdy duše opustí tělo a než se navrátí zpět, si pečlivě vybírá svou budoucí rodinu, ve které by se nejlépe očistila od svého „karmického dluhu“.
Často se nám může zdát svět nespravedlivý a pokládáme si otázky: „Proč zrovna trpí někdo, kdo nikdy nikomu ublížil a všem jenom pomáhal? Proč si někdo užívá bezstarostný život a na někoho se to sype ze všech stran?“ Odčinit dluh z minulosti nebývá jednoduché a někdy může mít i tragickou dohru. Vše závisí na tom, jak závažné je provinění, které se duše snaží splatit. Jde vždy o velkou životní zkoušku, a pokud daná duše rozpozná, že právě toto musí prožít, aby byl dluh vyrovnán, udělá velký krok k naplnění svého pozemského osudu a k svému očištění. I když člověk vnímá své utrpení a bolest jako křivdu, duše si to vše vybrala sama před svým příchodem na zem. Její velká a neustálá snaha odčinit všechny hříchy má své opodstatnění. Duše není pevně připoutaná k zemi, jejím cílem je vznést se a směřovat k duchovnímu světu. Karma ji však stále a stále poutá k zemi a nedovolí ji zažít její pravou podstatu.
Ne všechny duše však potřebují mnoho životů k jejich osvobození. Při prvním vtělení je duše bez jakékoli Karmy, ta se tvoří až na základě činů svobodné mysli. Pokud je již první vtělení bez hříchu, duši nečeká nekonečné martyrium v podobě neustálého vracení se na pozemský svět.
I když to tak nevypadá, Karma je pro nás vždy příznivá. Činí nás silnějšími, moudřejšími, odolnějšími. Vymlouvat se na „špatnou“ Karmu nelze, i přes všechny duchovní zákony svůj život řídíme my svými myšlenkami, rozhodnutími, činy. Snažme se proto žít tak, aby naše duše již nemusela znovu hledat novou rodinu a stála co nejdříve před branami Ráje.
Copyright fotografie: pixabay.com
Další z blogu:
Řešení problémů skrze sny
Ke komu máte v magii nejblíže?
Cherubíni - nejdéle známí a nejdůležitější andělé
Síla emocí: Jaký dopad můžou mít na naše zdraví?
Rituál na splnění přání o úplňku
Smrt jako vývojová fáze DušeCo si o tom myslíte Vy?:Anonym Erunis / (26.07.17)
Vlastne nevim. Cely zivot jsem odmitala, byla přesvědčena, ze vztah s ženatým mužem nikdy. Protoze vim na vlastni kuzi, jake to je (jak mi bylo)A nakonec se stalo. Jak se říká odpiraneho chleba nejvic. Nic krasnejsiho jsem nezazila. A pokud mu verim jeho verzi (i byla jsem svedkem), ze postrada v manzelstvi cit a je zalozen na ekonomickém zajmu (priznal to po peti mesicich)je jak si to odnesu karmicky? Manzel odesel za jinou, vztah s jinym svobodnym byl citove nevyvážený. Co když jsem si nse svým ženáčem dluzna něco z minulých zivotů? Je nam kolem padesáti.
Anonym / (06.02.17)
Dlhy sa dajú odstrániť ľahko 😉
Anonym Renda / (11.11.16)
Určitě,obcas si myslím že jsem trestána za minulost a teď to musím v tomhle životě zledsit k lepsimu. 😊
Nebo pokračujte třeba na:
Nejnovější příspěvky z fóra:
