Věřit na osud? Věčná otázka...
zpět
Minulý víkend za mnou přijela kamarádka, kterou jsem neviděla už fakt dlouhou dobu. Povídali jsme si o životě a ona mi najednou povídá, že poslední dobou má problém, že cokoliv důležitého, na co sáhne, se jí nepodaří. I kdyby se přetrhla, stejně to je nakonec k ničemu. Takový pocit marnosti a zbytečnosti, který občas postihne každého - kdo z nás to nezná? 
Donutila mě zamyslet se znovu nad dráhou osudu. Podle mě moc tlačí na pilu. Já věřím, že osud je člověku předem určený. Rodíme se už s životní dráhou napsanou v dlaních. Osud a jeho podstata nejde nijak obalamutit. Když se mi něco nedaří, v danou chvíli a s danou věcí, třeba to tak prostě nemá být. Lepší by bylo netlačit na pilu, ale chvilku to odložit – pokud to samozřejmě jde, že ano. A pak se k tomu vrátit. Aspoň mě se osvědčilo, nehrnout se do ničeho po hlavě a některé věci radši nechat plynout a zasahovat do nich jen zlehka. Ono se většinou vše k lepšímu obrátí. Vždyť kdo z nás by se chtěl přít s osudem a vydat se tak to opravdu nerovného boje?
A co si o osudu myslíte vy? Věříte na osud? Nebo jste strůjci své budoucnosti výhradně vy sami?
Vaše čarodějka Eva
Další z blogu:
Andělská věštba
Seriál Numerologie 1
Kdy je nejlepší čas na poprvé?
Na křídlech andělů
Proč je důležité čistit drahé kameny
10 kroků, jak být šťastnější
Co si o tom myslíte Vy?:Minoka12 / (27.12.12)
Nike: tvůj příklad s přírodou - není právě nemožnost volby (příroda regeneruje, protože stejně nic jiného nemůže) právě ten osud? bezmocnost a babrání se v rámci vymezených možností... (přesně jak píšeš..) Já myslím, že všechno má svou cestu předurčenou, změna je možná jen minimálně - ale krásné je na tom to, že cíl a cestu neznáme ;)
Nike / (27.12.12)
ááá ...ještě dodatek, ať to není všechno v jednom pytli. Taky by se mohlo jednat o opakování jedné a téže chyby. Velmi častá záležitost. To už by se muselo posoudit individuálně.
Nike / (27.12.12)
Pletete hrušky s jabkama. Stran osudu: budoucnost neexistuje. Do budoucna jsou dány jen podmínky a pár mezníků. I z těch mezníků se šikovný člověk může vymanit, tudíž slovo osud je jen cosi relativního, orientačního...Kdo na něj tímto způsobem věří, nemá svůj život ve svých rukou a nechá se pasivně svým "osudem" vláčet. Když, tak doporučuju film "Horší už to nebude", pro některé zoufalce by mohl být inspirativní.
To, co tady popisujete, jsou něco jako cykly. I člověk na ně funguje. Když kouknete ven, tak přiroda právě nemá vhodné energie ke hmotnému růstu, květení a plození, i kdyby se na hlavu stavěla. A ani s tím nebojuje. Nicméně ta aktivita se přesouvá jinam, je to doba zhodnocení, meditace, uvědomění. Spousta lidí nakonec přizná, že tak nějak povyrostli právě tehdy. To se však rozhodně nedá nazvat osudem.
Fulgeorge / (22.12.12)
Ahoj.Me se zase zda,ze uz skoro 3 roky jen preslapuju na miste,a kdyz se snazim neco zmenit,tak to dopadne nedobre.................vycerpava me to,a nevim cemu verit...........
Pral bych si aby mi zivot neco "prihral",tak jak tomu bylo vzdy v tech nejtezsich chvilich.....a ze jich uz bylo
Nebo pokračujte třeba na:
Nejnovější příspěvky z fóra:
