Pravda o kultech voodoo
zpět
Většina z nás cosi zaslechla o tak zvaných vúdú panenkách, neblaze proslulé černé magii a strašidelných turistických show v New Orleans. Voodoo zdomácnělo jako synonymum zlověstné magie. Možná trochu směšné v dnešní době, kdy se průměrný Evropan rozhodně nebojí kouzelníků a toho, že by jeho nepřátelé zaplatili čaroději za kletbu. Ve světě vúdú je to však stále velmi reálné. Jaké je voodoo doopravdy?
Kořeny tohoto domorodého náboženství sahají k až úsvitu lidstva. Voodoo přežilo staletí útlaku a četné pokusy o vymýcení. Vodun, jak se tomuto kultu říká na západním africkém pobřeží, je stále nejrozšířenějším náboženstvím v řadě zemí černé Afriky. Křesťanství ve formě, kterou známe, se tam nikdy neuchytilo. Zeměpisné mapy lžou - magie je v mnoha částech světa stále velmi živá.
Dokonce i ty nejkonzervativnější odhady hovoří o tom, že civilizace v západní části Afriky je 10 000 let stará. Odvážnější badatelé hovoří o starších kulturách, jejichž stopy vedou až k bájným kontinentům. Kořeny voodoo jsou skutečně velmi staré a sahají až kam lidská paměť dosáhne, na úsvit civilizace kdy poprvé lidé navázali kontakt s duchy.
Není tedy žádnou nadsázkou říci, že se jedná o nestarší dochované náboženství lidstva, přestože jeho současná podoba byla ovlivněna novověkým obchodem s otroky a také, což je málo známo, evropským okultismem a jeho tradicemi. Možná je to právě tato starobylost a vstřebání prvků novodobých okultních řádů, které činí z vúdú jednu z nejúčinnějších forem magie, s nimiž se lze dnes setkat. Naštěstí v našich končinách není častým jevem stát se obětí cizího kouzla, ale rozmach cestování a Internetu přinesl tyto jevy blíž našim domovům, než si často myslíme.
Voodoo vzniklo smísením mnoha afrických domorodých tradic, které si v paměti uchovali unesení otroci, kteří byli nemilosrdně loveni a prodáváni do Nového světa, mimo jiné na ostrov Hispaniola (Saint-Domingue), kde dnes najdeme dva státy s největší tradicí vúdú - Haiti a Dominikánskou republiku. V dominikánské části ostrově se kult nazývá 21 divisiones a jména a tributy bytostí jsou odlišná. Místní varianty vúdú nalezneme prakticky ve všech místech Karibiku.
V Novém světě byli otroci přinuceni přijmout křesťanskou víru, ale jejich pánové, ziskuchtiví Francouzi, kteří smýšleli proticírkevně a byli často členy zednářských lóží, se ve skutečnosti nestarali o jejich náboženskou výuku, pakliže praktikování domorodých zvyků neohrožovali jejich politické záměry a moc nad otroky.
Otroci si našli způsob, jak zachovávat zvyky svých předků pod pláštíkem katolické víry, například tím, že přiřadili svá božstva podle určitých atributů a podobností obrázkům katolických svatých. Na dnešní Kubě povolovali španělští kolonisté otrokům jednou za rok uspořádat slavnost s rituály. Krutost otrokářů na Saint-Domingue však byla taková, že k zahnání myšlenek na vzpouru jinde stačilo je vyslovit hrozbu, že budou prodáni na Haiti.
Toto nevýslovné utrpení a utlačování vedlo nakonec k tomu, že se kněží vúdú poradili s věštbou a roku 1798 uspořádali velký rituál, který odstartoval boj o nezávislost nad kolonisty. Země se stala svobodnou, avšak cena byla vysoká.
Legendy vúdú praví, že během krvavé revoluce a boje za nezávislost bylo vytvořeno množství mocných bytostí, které spolu dodnes bojují o vládu nad ostrovem. Říká se, že nejničivější přírodní katastrofy a války se dějí tehdy, když spolu bojují mocní duchové. Po stránce historické je jasné, že hospodářská blokáda koloniálních mocností, které se bály rozšíření vzoury, a později vměšování americké politiky z Haiti učinily nejchudší místo na severní polokouli. Tato situace se nezdá mít žádné východisko ani v současnosti.
Podmínky na Haiti jsou dodnes tvrdé, nelítostné a mnozí západní pozorovatelé pochopili, že právě to je kořenem jejich mocné magie. Magie je nástrojem utlačovaných, cestou k právu v zemi plné bezpráví a možností na lepší život. Haitské smýšlení o magii a morálce je zcela odlišné od našeho vnímání svobodné vůle. I proto se často vúdú v našich očích jednostranně směšuje s černou magií. To je však jen půlka pravdy - kněží vúdú jsou vynikající bylinkáři a léčitelé, poradci a psychologové a svým klientům pomáhají řešit rozličné životní problémy.
Vúdú je nedílnou součástí haitského umění, literatury, hudby a filmu. Lidové umění ostrova, například prapory, vyšívané lesklými flitry a korálky k poctě duchů, zvané drapó (na obrázku), patří k ceněným sběratelským artiklům. Komunity věřících nalezneme také v USA, Kanadě a Francii, kam mnoho Haiťanů emigrovalo v průběhu 20. století před diktátorským režimem.
V roce 2003 bylo voodoo uznáno státem jako rovnoprávné náboženství s křesťanstvím. V průběhu staletí však přetrval pohled na tuto živou a krásnou duchovní tradici jako na primitivní pověru, a pohané byli obětí pronásledování, naposledy ve 40. letech 20. století, kdy katolická církev při pokusu o „vymýcení pověr“ zničila řadu posvátných míst a předmětů.
Tajné společnosti stále jsou skutečnými vládci na ostrově, a četní diplomaté dosvědčují, že jejich zvyklosti jsou stále stejně kruté. V posledních letech se s rozmachem internetu rozbujel byznys se zasvěceními a rituály na dálku, kterému bohužel padá za oběť stále mnoho bílých duchovních hledačů. Ceny za rituály jsou astronomické a jejich součástí nebývají skutečná zasvěcení.
Copyright fotografie: Bee Felten-Leidel on Unsplash
Autorka článku Anima Noira pořádá i semináře - jejich přehled zde.
Články na podobné téma:
Jak se chránit před noční můrou
Váš první kámen - jak k němu přijít
Rituál na splnění přání o úplňku
Na co si dát pozor u čarodějnic, léčitelů a věštkyň
Proč nefunguje magie na navrácení partnera
Magická koupel nebo očista se solíDiskutujte o - Pravda o kultech voodoo:
Nejnovější příspěvky z fóra:
