 Denissa
26.02.17
14:17
Nereg.
IP: 185.155.32.* | Dobrý den
Jsem tu zpět, abych se s vámi podělila o svůj sen. Ten sen, co se mi přes noc zdál byl docela dlouhý. Teda, alespoň pro mě. Předem se tedy omlouvám, jestli bude text nějak moc obsáhlý, ale já si toho výjimečně pamatuji dost.
Byli jsme někde se školou a učitelé nám povolili rozchod. S kamarádkou jsme sešly z náměstí na parkoviště a došly jsme k autu, které mělo být údajně mé spolužačky. Chtěla jsem si sednout na pozici řidiče, ale kamarádka mi pověděla, že řídit bude raději ona (ve skutečnosti ani jedna z nás pořádně neví, jak řídit).
Vyjela tedy na silnici a pokračovala rovným směrem. Měla špinavé přední sklo a do toho začalo pršet. Měla puštěné stěrače, ale i přes to se špína držela na skle. Auto najednou zrychlilo a já začínala mít obavy, ale nic jsem neřekla. Pouze jsem mlčela a doufala, že se nic nestane. Jeli jsme opravdu velkou rychlostí a před námi stála nějaká auta a policie. Projeli jsme těsně vedle nich a pak černo...
Ocitla jsem se doma u své babičky. Bylo tam dost lidí a vyptávali se mě na moji kamarádku a tu nehodu. Plakala jsem a říkala, že já za nic nemohu, že já byla pouze pasažér. Jeden z těch lidí na mě namířil sniperkou a já si jen schovala obličej do dlaní a přísahala, že za nic nemohu a ať mě nechá žít.
Poté ke mně přišel kdosi v bílém plášti a přiložil mi k ústům kapesníček s nějakou látkou, která mě měla zřejmě uspat (jako ve filmu, ale teď si vážně nepamatuji název látky). Bránila jsem se a tak na mě osoba v bílém vytáhla injekci a dala mi na vybranou. S pláčem jsem se tedy nechala omámit chemickou látkou a po chvíli jsem padla k zemi.
Když jsem se probudila, byla jsem v bílé noční košili a seděla jsem před zrcadlem. Vedle mě někdo stál a na obličej mi nanášel jakousi oranžovou tekutou látku. Vůbec jsem nechápala co se děje a tak jsem tam jen klidně seděla a vůbec nevnímala. Poté osoba někam odešla a a tak jsem vstala a prohlédla se z blízka v zrcadle. Smyla jsem si tu oranžovou tekutinu a vydala se do kuchyně, kde stála babička vařila. Nevšimla si mě a tak jsem šla do zadního pokoje, kde jsem si sedla k notebooku a zapla jednu ze svých oblíbených her.
Přitom jsem vůbec nevěděla, co se bude dít dál. Odvedou mě někam do nemocnice, na psychiatrii, k policii? |