 hornet64
05.11.22
17:16
Nereg.
IP: 86.49.241.* | Zdál se mi v noci z 4/5.11.2022 (jestli má datum význam?).
Jsem internován v jakémsi sběrném táboře. Všichni ale chodíme v civilu a nepotkávám nikoho známého. Musí být studená roční doba, máme na sobě dlouhé kabáty. Jdeme pod stráží do nějaké velké budovy, nevím proč, zdálky vypadá spíš jako úřad než nemocnice. Ale uvnitř zaslechnu, že budeme dělat nějaká vyšetření. Přepadá mě touha po útěku ale nejdříve musím na WC, jenže po návštěvě několika z nich shledávám, že se na ně čeká ve frontě. Konečně najdu jednu místnůstku neobsazenu; sotva však vejdu, nahrne se za mnou skupina asi 4 mužů a jedna žena (dokonce!). Namítám že WC mísa je jedna a aby počkali, oni nechtějí a tak nečekám a ulevuji si takto, zatímco se mačkáme jeden na druhého.
Odcházím ven z budovy a nikdo mě nesleduje.
Nyní se ocitám před vysokou zdí kterou přelézám. Už přitom si všimnu, že na její druhé straně visí za lano nějaký mladý muž, kterému krvácí noha. Druhý stojí pod ním a prosí ať jej sundám. Pomáhám jim tedy a ocitám se spolu s nimi dole. Tam je mi jasné, proč ten druhý nezvládl spustit prvního na zem - je velmi malé, skoro dětské postavy a hubený. Nemá takovou sílu aby udržel někoho na laně. Jeden z nich říká, že noha je zlomená. Na dotaz proč nikdo nevolal záchranku řeknou, že ani jeden nemá funkční mobil. Vytahuji svůj a volám 155. Zároveň si uvědomuji že moji strážci mě mohou dle signálu zaměřit. Ihned tedy vypnu mobil a říkám těm dvěma: Asi mě tu bude někdo hledat, ale potřebuji abyste řekli že jsem šel na opačnou stranu než ve skutečnosti. Když to slíbí, poodejdu kus jedním směrem, asi vpravo, ale když na mě už nevidí tak nejdu opačně ale třetí cestou. To z obavy, že by mohli při mučení prozradit co jsem jim řekl. Takhle neví ani ti dva, kterou cestou jsem šel...
Probuzení.
|