 Anonymka
11.12.12
20:43
Reg. před 2016
| Ahoj, mám takový problém.
Máme mít maturitní ples. Asi jsem divná, ale nechce se mi tam. Nepiju, tancovat neumím a předvádět se taky nechci.
Další věc je, že nemám žádné šaty. Matka nic kupovat nechce. Pořád říká, že je jí to jedno, ať si to zařídím. Když tam nepůjdu, bude na mě naštvaná. Nedává mi to logiku, mluvit se s ní nedá - nevím co mám dělat.
Je mi líto babičky, která se na ples těší. Vím, že je to naprosto banální problém, ale cítím se jako mezi mlýnskými koly. 
Mám z toho všeho špatný pocit...
Škola mě ve čtvrťáku nějak zklamala. Strašně mě to tam bavilo. Ale teď je mi špatně, když tam mám ráno jít. Nemám ani chuť studovat dál... problém je ale moje okolí. Nevím, jak jim to mám říct. Ani si sama nejsem jistá, jestli to není škoda. Ale mám už všech těch konvencí a řečiček dost. Nelíbí se mi tady. Nelíbí se mi jak naše společnost funguje. Nemám si o tom s kým popovídat. Když to zkusím slyším jen - to si rozmyslíš, jen studuj, vždyť je to maturiťák!, no jo, chtěla bych mít tvoje problémy, prosím tě, ve tvým věku je normální, že se ze všeho hroutíš.
Asi se za chvíli propadnu do hlubin.. :-( |
Nike
12.12.12
11:05
Reg. před 2016
| Ahoj :),
nemá cenu se trápit kvůli takové nepodstatné blbosti, jako je ples. Nepřemítej o tom tak zkroušeně a postav si před sebe obě varianty i s tím, co to obnáší:
A) na takové věci mě sice neužije, ale chci, aby měla babička radost. Je to pochopitelné, že se starý člověk těší na významné události svých vnuků. Máti taky. Nakonec, bude od ní pokoj a na šatech nezáleží. Pokud nemáš kamarádku, která by Ti je půjčila, kouzli s tím, co je. Sama tvrdíš, že konvence nemusíš, tak proč Ti záleží na šatech? Kvůli lidem?
B) nebudu dělat věci proti svému přesvědčení a své svobodné vůli, jen abych naplnila cizí představy. Příbuzní budou naštvaní, ale to už byli a budou Xkrát, přežít se to dá a zase se to urovná.
Podívej se na to, rozhodni se pro jednu věc, udělej ji, neprotiv si ji už a svého rozhodnutí nelituj.
U té školy je to sice totéž, ale 5 měsíců před maturitou bych neváhala. Je dobré ji mít, ať už se pak rozhodneš pro jakákoli studia, nebo práci. Myslím, že to víš. Tam nemá smysl se vymlouvat na konvence a řečičky, jedná se přece o vzdělání. Na vzdělání nic špatného není. To už se mi jeví jako krok zpět. Kroky zpátky nedělej. Pokud si vzpomínám, tak se ten čtvrťák jaksi kazil i u nás. Pátý rok Tě nečeká, tak co…
K takovýmto všedním věcem, které nepočkají, je lépe se rozhoupat, ale vnitřně - pokud máš zrovna pocit, že se nemůžeš hnout z místa, tak netlač na pilu a zastav se na chvíli. Nejsi-li schopná myslet pozitivně, aspoň nemysli negativně. Nějaký impuls a cestička dál se vždycky vynoří.
Jak funguje tato společnost, to už se nelíbí nikomu. Někdo to snáší líp, někdo hůř, někdo jen nadává, jiný propadá frustracím, pocitům beznaděje, bezvýchodnosti. Ona ta společnost v této podobě spíš dosluhuje a jede tak nějak ze setrvačnosti, něco se změnit bude muset. Na vývojové úrovni se tomu říká pád ve hmotě. Je to taky doba falešných proroků a podobné havěti.
Víš ale, přes všechnu tu mizérii je to přirozený vývoj. Kdy jindy, než při tom padání a následném odrazu ode dna, lidé dojdou tak širokého záběru poznání. A to poznání musí být vnitřní, prožité. Co se jak vybarvilo, co má jaké důsledky, co funguje-nefunguje, jaké jsou skutečné hodnoty, co chci, nechci, co mi stačí-nestačí, kdo jsem, jaký smysl má bytí.
Z našeho pohledu to všechno strašně dlouho trvá, v pohádkách to holt odsýpá rychleji, ale je to tak. Neboj se toho.
Když, tak jsem na mailu. Pa
|