English: Magizzle.com / Deutsch: MeineMagie.de
Používáním tohoto webu souhlasíte s našimi podmínkami a s použitím cookies pro přizpůsobený obsah a reklamy. Více informací.
Dnes je pátek, 26.4.2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav.
Věštírna - horoskopy a věštby online
Dnes je pátek, 26.4.2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav.
Čerstvá láska
Výklad pro začínající vztahy. Například, zda pokračovat ve vztahu s osobou, které jste ublížili.
více...
Sedmikráska
Miluje Vás... Ano či ne?
Zeptejte se sedmikrásek...
více...


facebook
Přihlášení / registrace
jméno:   heslo: 
registrace / vložení kódu

Alchymie - věda či šarlatánství?

zpět

Již od pradávna se lidé snažili vyrobit zázračné lektvary či vyrobit drahocenné kovy. Kde se však alchymie vlastně vzala a dá se řadit mezi vědy nebo byli její představitelé pouhými šarlatány a podvodníky?

Počátek alchymie nelze přesně určit. Historická fakta potvrzují domněnku, že ze starověkého Egypta, přesněji, odtud se alchymické umění rozšířilo obchodními cestami, jak mořskými, tak i pozemními dál k ostatním národům a dostalo se až do zemí Orientu. Její egyptský původ naznačuje i výklad slova alchymie, podle kterého pochází ze slova keme - hlína ve významu úrodné půdy nacházející se na březích Nilu. Alchymie byla považována za vědu tajnou, posvátnou a byla pěstována v egyptských chrámech.

Od Egypťanů převzali alchymii Arabové, u nichž nalezla velkou oblibu a kteří ji především v důsledku svých výbojů šířili dál do ostatních zemí.

V Evropě se první alchymistické spisy objevují v době křížových válek kolem roku 1000. Nejdříve se po Evropě šíří arabská alchymie a vznikají překlady jejich děl, a teprve později začíná tvořit většina evropských alchymistů svá vlastní díla. Postupně dochází k rozšíření alchymie po celé západní a střední Evropě. Alchymie se v Evropě udržela až do 19. století, kdy nastává kvůli rozvoji chemie její úpadek.

Co je vlastně alchymie?

„Alchymie jest věda, jež učí přípravě určitého léku nebo elixíru, jenž promítnut na kovy nedokonalé, činí je dokonalými v okamžiku projekce.“ Napsal ve své knize Zrcadlo Alchymie Roger Bacon. Často se píše, že základním smyslem alchymie bylo dosažení „kamene mudrců“, díky němuž se kovy přemění na zlato. Není to tak úplně pravda. Alchymisté, kromě mnoha jiných, řešili dalších osm základních otázek:

  1. Alkahest - universální rozpouštědlo
  2. Separace „Ducha Světa“ (Spiritus Mundi) - látky nasycené všemi planetárními vlivy a oživující osláblou hmotu
  3. Problém Quintessence - extrakce působivých částí látek z rostlin, kovů atd.
  4. Problém tekutého zlata (Aurumpotabile) - energetického léku, dávající tělu maximální odolnost proti všem nemocem
  5. Problém „elixíru života“ - látka způsobující omlazení organismu a prodlužování života
  6. Příprava hermetických léků
  7. Palingenese - rekonstrukce organismů z jejich popela
  8. Problém homunkula - stvoření nebo vytvoření živé bytosti z masa a kostí, respektive člověka

Toto jsou však pouze základní problémy. Alchymie zasahovala do všech oborů zabývající se hmotou, její činnost byla velmi rozsáhlá a nezabývala se, jak se někdy uvádí, jen přeměnou kovů.

Alchymie byla ve své době velmi blízká astrologii. Často používala symbolů a značek tak, aby jejich tajemství zůstalo skryto. Rovněž přinesla mnoho nových praktických poznatků pro dnešní chemii. Rozpracovala experimentální metody (filtraci, sublimaci), různé způsoby žíhání a rozpouštění. Vytvořila velké množství alchymistického (chemického) nádobí. – třecí misky, baňky, nálevky, kádinky. Přinesla do dnešní chemie některé prvky názvosloví.

Díky pokusům evropských alchymistům se stala známá příprava silných kyselin (pro řecké a arabské alchymisty byl nejsilnější kyselinou ocet). Došlo také k objevu nových dosud neznámých sloučenin a prvků.
Mezi alchymisty, i slavnými, byla jistě celá řada podvodníků a šarlatánů zneužívající neznalosti lidí k vlastnímu obohacení. Dokonce i proslulý Eduard Kelly působící na dvoře Rudolfa II. byl pouhý podvodník.

Byli však mezi nimi i velmi vzdělaní a moudří lidé, kteří se svými činy zapsali do historie. Mezi ně bezesporu patří Albertus Magnus, který popsal některé slitiny kovů. Paracelsus, alchymista a ranhojič, zastávající názor, že by měla alchymie připravovat především léky proti nemocem. Angličan John Dee, rádce královny Alžběty I. a autor několika spisů zaměřených na matematiku a astronomii.
Touhou správného alchymisty byla i touha po sebezdokonalení a po pomoci ostatním lidem. Tedy to opravdu nebylo pouze zbytečné učení středověku, jak se nás mnohdy snaží některé zdroje přesvědčit.

Copyright fotografie: dall-e


Online výklady ZDARMA:
Tarot na 3
Tento výklad je využíván, když je po třeba si ujasnit své touhy a potřeby. Novinka!
více...
Karty Archandělů
Kam směřujete a jaký je celkový pohled na váš osud?
více...
Indický horoskop
Základem indické astrologie staré téměř pět tisíc let je učení o nás samých.
více...
Láska podle zvěrokruhu
Vlastnosti znamení v záležitostech lásky.
více...



Další z blogu:Techniky magické očisty a ochranyMilostná černá magiePrvní adventní neděle - Čas vody a ohněJe větší, opravdu lepší?Tajemství kyvadlaMetoda věštění z kostek
Diskutujte o - Alchymie - věda či šarlatánství?:

English: Magizzle.com

Po polski: Mojeczary.pl

Auf Deutsch: MeineMagie.de

Kontaktní informace a informace o reklamě. Používáním šlužeb našeho serveru se zavazujete souhlasit s podmínkami provozu. Prostudujte si prosím naši Ochranu osobních údajů.

 
Líbí se vám věštírna? Doporučte nás svým přátelům! :)