Čím více miluješ, tím více trpíš.Další myšlenky ...
„ Dnes mě nic špatného nepotká. ”
Domnívat se, že ten, kdo měl mnoho žen, je hlubokým znalcem ženské duše, je stejný omyl jako kdybychom se domnívali, že muzejní dozorce může psát umělecké kritiky.
Jakmile ti žena, která tě opouští, řekne: nebudeme se již milovat, ale zůstaneme přáteli, pak je to jenom jakási záminka s cílem, aby se vše zase vrátilo časem do původního stavu.
Čeho je třeba, abychom dobyli ženy? Ničeho. Stačí, necháme-li se dobýt. Muž nikdy nevolí. Myslí, že volí, zatím je volen. Muž, jenž se dvoří ženě, nesnaží se jí zmocnit, nýbrž dá jí prostě příležitost, aby se ho zmocnila ona.
Mužský orgán, jehož hodnotu oceňuje žena nejméně, jest mozek.
Když dalo ohromnou námahu svésti některou ženu, neznamená to, že jinému se nepoddá lehce.
My hledáme v ženách především duši, ale pak si vezmeme tělo. Činíme jako lovci perel: otvírají škebli; naleznou-li perlu, tím lépe, nenaleznou-li ji, snědí měkkýše.
Jakmile žádáme přátelskou radu, jsme již rozhodnuti. Prezidenti soudu udělují také slovo advokátovi, když mají již rozsudek hotový.
Řekne-li muž, že se žena oddává všem, je možné, že je to pravda. Ale je jisto, že se neoddala jemu.
Moucha, štěnice a člověk jsou jedinými živočichy, kteří milují v každém období.
Byl nyní stár 28 let, tragický věk milenců; nemáme již síly milence mladého a nemáme ještě peněz milence starého.